Leden 2018

Hudební výkyvy

31. ledna 2018 v 1:09 | oktopus |  Názory
Jednou za čas mi někdo položí tuto slavnou otázku:

CO RÁDA POSLOUCHÁŠ ZA MUZIKU?
(tím nechci říct, že moje okolí používá slovo muzika)
A já nikdy nevím co jim na to říct.

Nemůžu říct, že poslouchám všechno. Neposlouchám všechno. Strašně moc písniček a interpretů nemůžu skousnout. Ale zase není žádný žánr, který by mi vyloženě vadil. Death metal neposlouchám, ale nevadí mi. Vážnou hudbu neposlouchám, ale mám jí ráda a líbí se mi. Některej pop bych sežrala jak ho miluju a některejch bych hodila do jádra země, aby se uškvařil v magmatu. Asi jde o nálady a období.

Jeden můj music mood je hrozně aesthetic. Ten mi zapařuje mozek poslední dobou docela často. Jsou to takový ty songy s hezkejma animacema na youtube, ale i na spotify a tak. Možná by mohly někoho uvést do deprese (co si budeme vykládat, taky mě občas, fakt zřídkakdy uvedou do pseudosmutku), ale mě vždycky naplní pozitivní energií. Hodí mě to do chillu a je to strašně příjemný pro moje uší. Taky si připadám jak strašněj hypster, když to poslouchám. I když to moc ne. Skoro vůbec. Mám ráda ty laxní, dokola opakující se melodie, pomáhá mi to se soustředit. A ty animace jsou fakt estetický.




Potom tu je grunge sad oktopus. Sice není vůbec sad, ale ta sad hudba je dobrá k tomu, si uvědomit, že jste vlastně úplně happy. A je to muzika hezká.




Potom je tu strašně kytara, rock, devatesátky shit oktopus. Takový ty Oasis, Green Day a podobný věci.


Potom cool kid v mé duši s elektrickou kytarou a ohlížejte se na mě.


Potom miluju popovky ohraný.




Hip hop devadesátých let a brzkých dvoutisícovek. To je hudba na které mě vychovával můj bratr. Když jsem byla malá, nadávala jsem na ní, protože se mi víc líbila Dáda Patrasová. Ale ve skutečnosti se mi to líbilo celou dobu.




Ono je toho tolik. Jenže už je1:07 v noci ráno. Pouštět tuto hudbu muselo být náročné. Oktopus napíše part 2, věřte mu. Oktopus miluje svět a vše je hezké. Miluji tvory.